Můj vztah k řemeslu a rukodělné práci ovlivnil už v útlém dětství můj dědeček, který byl kovářem. Když práce v jeho kovárně utichla a výheň vyhasla, chodil jsem tam jako malý kluk nasávat její atmosféru, obdivovat nářadí a rozpracované výrobky. Dědeček mi své umění bohužel předat nestihl, a tak jsem se později přiklonil k práci se dřevem, která mi byla dostupnější. Lepil jsem modely a jiné drobné dřevěné výrobky, a nad rozhodnutím stát se truhlářem jsem nemusel dlouho přemýšlet. Praktický výcvik jsem během učení absolvoval v menší truhlárně zaměřené na výrobu replik stylového uměleckého nábytku. Pod vedením mistrů a zkušených truhlářů jsem se dostal k mnoha oblastem výroby a později jsem praxi rozšiřoval v dalších specializovaných dílnách. Na nějaký čas jsem se řemeslu vzdálil a pracoval jako turistický průvodce. Mezi pražskými paláci, v muzeích a galeriích ve mně rostl zájem o historii, dějiny umění a umělecké řemeslo. V roce 2006 jsem nastoupil ke studiu restaurování nábytku a nepolychromované dřevořezby na VOŠ uměleckoprůmyslové v Písku, které jsem zakončil obhajobou absolventské práce na téma šelakových politur a historických lakových úprav. Od roku 2010 se věnuji restaurování nábytku ve vlastním ateliéru. V roce 2018 jsem jej přestěhoval do areálu františkánského kláštera v Hájku u Prahy, kde kromě práce pro soukromé sbírky pomáhám i s obnovou a údržbou klášterního komplexu. Od roku 2022 působím také v Mimoni v podhůří Lužických hor, v budově bývalého mlýna, a střídavě pracuji v obou ateliérech. |